Mzdová účtárna je pro chod fabriky klíčová, ale většina lidí vidí jen její výsledek – výplatu na účtu. Ve skutečnosti jde o širokou agendu, která zahrnuje legislativu, komunikaci s úřady i každodenní podporu zaměstnanců. Popovídali jsme si s vedoucí mzdové účtárny, paní Janou Dudovou, o tom, jak se v Turnově začínalo, proč je v její práci důležitá empatie a proč je pro ni Ontex velkou školou. 

Jak jste se dostala k tomu, že dnes vedete mzdovou účtárnu? A kdy jste si řekla, že jste na správném místě?

Moje pozice je, doufám, vyústění mnohaleté praxe. Jelikož chovám k této pozici velkou pokoru, tak se nerada vyjadřuji sebejistě.

Pamatujete si svůj první den v Ontexu?

Ano, velmi dobře. V červenci 1997 se sestěhovávaly závody a sklady do Turnova a bylo potřeba všechno nastavit a dovybavit. První dny byly o tom, že všichni dělali všechno. Líbilo se mi, že kolegové chápali tehdejší provizornost a dokázali se uskromnit, než se vše zaběhne. Nikdo neřešil, že něco není jeho práce. Byla to přirozená soudržnost.

Jak vypadá běžný den na mzdovém oddělení mimo hlavní uzávěrky?

V povědomí lidí je práce mzdové účetní často zúžená jen na zpracování mezd. To je samozřejmě důležitá část, ale tvoří jen menší podíl naší agendy. Velkou část dne zabírá komunikace s úřady, statistiky, reporty a správa nastavení v souladu s legislativou. A také podpora zaměstnanců – poskytování informací, potvrzení a řešení různých situací.

S jakými dotazy za vámi zaměstnanci chodí nejčastěji?

Mzdová agenda je složitá i pro nás, kteří ji zpracováváme. Z jedné strany máme legislativu, z druhé interní předpisy a mezi tím je zaměstnanec se svými nároky a představami. V dnešní době, kdy je na internetu mnoho zdrojů, se stává, že zaměstnanec přijde s přesvědčením, že firma postupuje nesprávně. V takové chvíli si vysvětlíme, jak je to zakotveno v zákoně, a projdeme si to společně. Je pro nás důležité, aby odcházel s jistotou, že je vše v pořádku.

Vzpomínáte si na situaci, kdy jste někomu opravdu ulehčili život?

Ano, takové situace jsou. Tato práce je především práce s lidmi a patří k ní empatie. Je pro mě důležité, když mohu pomoci i nad rámec běžných povinností – radou nebo řešením individuální potřeby zaměstnance. Ať už jde o jakoukoliv situaci, vždy je pro nás prioritou pozitivní dopad na zaměstnance.

Jak pracujete s atmosférou v týmu, zvlášť v období uzávěrek?

V týmu mám zkušené účetní, což nám umožňuje soustředit se na práci bez pocitu neustálé kontroly. Profesionalita kolegyň je pro mě ujištěním, že vše bude odvedeno dobře. Když se objeví problém, řešíme ho společně. A pokud jde o rituály – bez kávy nezačne žádný den. A v uzávěrkových dnech si ji občas zpříjemníme zákuskem.

Co vám v práci bere nejvíc energie?

Nejvíc energie mi bere přebujelá byrokracie, neochotní úředníci a rozhodnutí lidí, kteří mění nebo řídí oblast, které nerozumí. To je náročné.

Co je na práci v mezinárodní firmě nejnáročnější a zároveň nejzajímavější?

Nejnáročnější je ustát hierarchii, která v mezinárodní firmě vede až za hranice. Mentalita národů je geograficky daná a člověk to musí přijmout. Nejzajímavější jsou naopak možnosti, které firma nabízí – hlavně mladým lidem, kteří si mohou vybudovat dobrou kariéru, dosáhnout lepších výdělků a uplatnit jazykovou vybavenost.

Jak vypínáte hlavu po práci?

Nejlepší je odcházet s pocitem, že nic zásadního nezůstalo nedořešené. To pak přechod do osobního života usnadňuje. Snažím se práci nenosit domů a nezatěžovat jí rodinu ani přátele. Mezi věci, které mi spolehlivě dobíjejí energii, patří pes, příroda, zahrada, rostliny, čtení, tvoření a cestování.

Co byste vzkázala lidem, kteří uvažují o práci v Ontexu?

Ontex je nejen příležitost, ale také velká škola. Přijďte „studovat“.