Každý z nás se při práci setkal s tím, že počítač znenadání odmítl spolupracovat, systém se zasekl, nebo data nebyla tam, kde měla být. Nejdřív tedy začneme rozhořčeně špačkovat, ale hned poté povoláme do akce odborníky. Na scénu tak přichází lidé, kteří v očích mnohých působí jako mágové. Jsou to ti, kteří vidí za obrazovku, rozumí neviditelným procesům a dokážou v kritické chvíli obnovit chod celé firmy. Jedním z takových kouzelníků je i Miroslav Moravec.

V rozhovoru nám nastínil, co jeho pozice obnáší, jak se žije ajťákům v týmu, a také se rozpovídal o tom, proč je podle něj v clustrové podpoře komunikace stejně důležitá jako samotná technologie. Dozvíte se, co jej na práci baví, kdy se potýká s největšími výzvami a proč někdy připomíná detektiva, který rozplétá spletité záhady digitálního světa.

Pane Miroslave, co konkrétně znamená IT & Data Cluster Support?

IT & Data Cluster Support znamená poskytování podpory koncovým uživatelům, správu interních systémů a zařízení souvisejících s IT infrastrukturou a také dohled nad bezpečností a tokem dat. Součástí je i podílení se na zlepšování a inovaci systémů s cílem dosáhnout vyšší efektivity a spolehlivosti. Většina těchto inovací probíhá ve spolupráci s centrálním IT a externími firmami, aby byla zajištěna jednotná strategie a standardizace v celé firmě.

Jak dlouho už v Ontexu pracujete?

V listopadu to bude přesně rok.

Popište nám prosím řečí laickou, jak si můžeme vaši pozici představit zblízka. Co vaše práce obnáší?

Moje pozice se dá popsat tak, že jsem ten, kdo se stará, aby IT na pobočce fungovalo hladce a zaměstnanci měli vše potřebné pro svou práci. Když má někdo problém s počítačem, přihlášením nebo softwarem, jsem ten první kontakt, který mu pomůže. Zároveň se starám o správu firemních zařízení, sítí a systémů, aby vše běželo bezpečně a spolehlivě. Nedílnou součástí je i dohled nad daty – aby byla chráněná, dostupná a správně sdílená. Do toho se zapojuje i hledání cest, jak procesy a systémy zefektivnit, což probíhá často ve spolupráci s centrálním IT. Zkrátka jsem takový most mezi lidmi, kteří IT používají, a technologiemi, které jim umožňují pracovat.

V jakém týmu nebo oddělení působíte?

Spadám pod oddělení IT & Data, kde jsou mými nejbližšími kolegy pan Fedor a pan Balej. Zároveň ale úzce spolupracuji s dalšími kolegy z celého clusteru, a to napříč různými zeměmi. Dá se tedy říct, že kromě týmu, ke kterému přímo patřím, vnímám za své kolegy i lidi z mezinárodního prostředí, se kterými denně řešíme různé úkoly a projekty.

K čemu slouží systémy nebo clustery, o které se staráte?

Systémy, o které se staráme, jsou nezbytné pro každodenní chod firmy – ať už jde o výrobu, administrativu, nebo třeba personální oddělení. Dnešní firma se bez podnikových a aplikačních systémů v podstatě neobejde. Jejich smyslem je hlavně zjednodušit práci, ušetřit čas, a tím pádem i peníze. Samozřejmě ne vždy všechno funguje dokonale, ale cílem je, aby systémy lidem pomáhaly a usnadňovaly jim práci co nejvíce.

Jak jste se k téhle pozici dostal? Byl to cíl, nebo náhoda?

K téhle pozici jsem se dostal díky doporučení od kolegy.

Čím vás tahle práce oslovila natolik, že jste do ní šel?

Oslovila mě hlavně možnost změnit prostředí a posunout se z oboru automotive do jiného průmyslu. Byla to pro mě příležitost poznat nové procesy a technologie, se kterými jsem se do té doby nemohl seznámit detailněji. Zároveň velkou roli hrála i široká škála benefitů, které firma nabízí, a celkově atraktivní prostředí, kde je prostor pro profesní i osobní růst.

Jak vypadá váš běžný pracovní den? Pusťte nás do něj trošku.

Můj pracovní den obvykle začíná kávou a projitím e-mailů a požadavků v tiketovacím systému. Potom se věnuji komunikaci s kolegy ohledně plánovaných změn a vylepšení, případně přípravě na obměnu systémů nebo zařízení. Velkou část dne tvoří také řešení incidentů a podpora uživatelů. Každý den je ale v IT trochu jiný – někdy je klid a máme prostor přemýšlet nad zlepšováním infrastruktury, jindy zase řešíme tolik problémů, že se k ničemu jinému nedostanu. To je na té práci vlastně i zajímavé – nikdy není úplně stejný den.

Přibližte nám prosím trochu váš tým. Víte, když se řekne ajťáci, většina z nás si asi představí zamlklou partu lidí, kteří sedí u počítačů a celý den nezavtipkují, ani větičku neprohodí… Ale ta představa je asi mylná, že?

Je pravda, že se o ajťácích často říká, že jsou zamlklí a moc toho nenamluví, ale moje zkušenost je úplně jiná. V našem týmu jsou lidé komunikativní, umíme si navzájem pomoct a rozhodně není nouze o humor. Možná ten stereotyp vznikl někdy v minulosti, ale dneska je to spíš o spolupráci a týmovém duchu. Dokážeme si práci odlehčit, ale zároveň táhneme za jeden provaz, když je potřeba něco vyřešit.

V souvislosti s předchozí otázkou a vaší zmínkou o minulosti mě napadá: proč vlastně my laici máme o lidech od počítačů takovou příšernou představu? Čím to je? Co myslíte?

Myslím, že ten stereotyp vznikl hlavně z historie. Dřív ajťáci opravdu často seděli sami u počítače, byli ponoření do technických detailů a moc lidí se s nimi nepotkávalo. Ale dneska je IT úplně jinde – technologie jsou všude kolem nás, takže musíme být komunikativnější a otevřenější, abychom mohli lidem pomáhat. Možná si nás ale pořád někdo představuje jako uzavřenou partu v tmavé serverovně.

Co vás na spolupráci s ostatními nejvíc baví?

Nejvíc to, že máme společný cíl a stejný záměr – táhneme za jeden provaz. Zároveň mám rád, když se můžeme vzájemně inspirovat, učit se nové věci a předávat si zkušenosti. Každý z nás má jiný pohled na problémy i řešení, a právě to každého posouvá dál. Myslím, že práce v týmu je v IT klíčová, protože samotný člověk by nikdy nemohl obsáhnout všechno.

Co je naopak náročné?

Někdy je náročné skloubit různé priority – například když se v jeden moment sejde více požadavků od uživatelů, plánované změny, a do toho třeba nečekaný incident. Na druhou stranu to člověka nutí přemýšlet, jak lépe organizovat práci.

Jaké problémy musíte ve své práci řešit nejčastěji?

Na tuhle otázku je těžké odpovědět, protože těch problémů, které se v IT objeví, je opravdu nespočet. Sami několikrát ročně objevíme problém, který jsme nikdy neřešili, a musíme vymyslet efektivní a rychlé řešení. Jsou to věci, které občas ani nedávají smysl, ale takhle to bohužel je.

Máte na starosti spíš prevenci, nebo krizové zásahy?

Obě kategorie jsou velmi důležité. Samozřejmě krizové zásahy se řeší neprodleně. Na prevenci by měl být časový harmonogram, který nás upozorňuje na údržbu systémů a zařízení.

Co pro vás v práci zatím bylo největší výzvou?

Těch výzev jsem měl v IT za život hodně. Ať už se jedná o havárii serverů, upgrade důležitých systémů, nebo obnovení ze záloh.

Co je pro IT & Data Cluster Support naprosto klíčové a nesmí selhat?

Pro IT & Data Cluster Support je naprosto klíčové, aby systémy, data a infrastruktura fungovaly spolehlivě a bezpečně. Nesmí selhat přístup k důležitým firemním datům, protože na nich stojí provoz celé firmy. Občas je to způsobené jinými aspekty, jako je například výpadek elektrické sítě nebo internetového připojení.

Pracujete víc samostatně, nebo v součinnosti s ostatními odděleními?

Osobně myslím, že to je tak padesát na padesát. Jsou činnosti, které řešíme sami, jako inovace nebo nasazení a zlepšení infrastruktury, ale také jsou projekty, kde musíme spolupracovat s ostatními odděleními.

Jaké vzdělání nebo zkušenosti jsou pro takovou pozici potřeba?

Pro tuto pozici je důležitá kombinace technických znalostí a praktických zkušeností. Určitě pomáhá mít vzdělání v oblasti IT, ale stejně tak zásadní je praxe – orientace v interních systémech, správa zařízení, práce s daty a schopnost řešit incidenty. Velkou roli hraje také komunikace a ochota neustále se učit nové věci.

Jak rychle se podle vás svět dat a IT mění?

Svět IT a dat se mění opravdu velmi rychle. Každý rok přichází několik firem s novými systémy, nástroji a řešeními, které dokážou výrazně zefektivnit stávající procesy a práci se zařízeními. V poslední době ale největší roli hraje nárůst umělé inteligence a cloudových řešení.

Co byste poradil začátečníkovi, který by se clustrové podpoře chtěl věnovat? Jednu malou, milou, výstižnou radu.

Začátečníkovi bych poradil, aby se nebál komunikace. U clustrové podpory je klíčové umět spolupracovat s kolegy z různých zemí a kultur, protože bez dobré domluvy se nic neposune. Technické znalosti se dají postupně naučit, ale otevřená a jasná komunikace je pro tuhle roli naprosto zásadní.

A teď trošku dál do minulosti. Vzpomenete si ještě na své úplně první IT zaměstnání?

Ano, vzpomínám si velmi dobře, protože to vlastně nebylo tak dávno – ještě minulý rok. Byla to pro mě skvělá zkušenost.

Chtěl jste vždy pracovat v technickém oboru, nebo se to vyvinulo až časem?

Na střední školu jsem šel s tím, že bych chtěl pracovat v technickém oboru, takže myslím, že se moje kariéra tímto směrem vyvíjela už dávno a vlastně jsem se k tomu pevně ukotvil.

Měl jste někdy období, kdy jste chtěl s IT seknout? Pokud ano, proč prosím?

Zatím k tomu období nedošlo, a pokud přijde, těžko říct. Uvidíme, co mi budoucnost přinese.

A teď pokročíme více k vám osobně. Co vás na vaší práci nejvíc baví?

Nejvíc mě baví rozmanitost úkolů. Každý den je jiný – někdy řeším incidenty, jindy mohu zlepšovat systémy a hledat efektivnější řešení. Baví mě také spolupráce s kolegy.

A co vás na ní někdy naopak opravdu rozčiluje?

Co mě někdy trochu rozčiluje, je špatná komunikace – nejen v IT, ale obecně. Také by se hodilo více příležitostí využít zkušenosti nebo se účastnit školení nových systémů. Ale beru to spíš jako výzvu a motivaci hledat, jak věci zlepšit.

Máte IT i jako koníček, nebo si od něj doma spíš rád odpočinete?

Dříve to byl určitě koníček. Aktuálně se k tomu již málokdy časově dostanu.

Kdybyste svou práci měl popsat jen jedním slovem, které by to bylo?

Detektiv.

A jedním filmem nebo seriálem?

Mission Impossible.

Kdybyste si mohl vyměnit místo s kýmkoli z firmy na jeden den, s kým by to bylo a proč?

OT (operational technology) by byla podle mého zajímavá výzva. Trochu to i s IT souvisí, ale přece to je trochu jiný svět.

A teď závěrečná rychlovka. ☺ Kávu, nebo čaj?

V práci kávu, doma čaj.

Noční sova, nebo ranní ptáče?

Noční sova.

Věříte v chytré algoritmy, nebo v lidský odhad?

Myslím, že ideální je kombinace obojího. Algoritmy a data dokážou zpracovat spoustu informací rychle a přesně, ale lidský odhad a zkušenosti často pomohou správně interpretovat výsledky a reagovat na nečekané situace.

Jaká otázka v tomhle rozhovoru chybí a co byste na ni odpověděl?

Za mě vše ok. ☺